Síla rozhovoru

To co se nám nelíbí, je důležité říci nahlas. Jak vést efektivní rozhovor k tomu, abychom dosáhli nějakého výsledku? Podívejme se na základní body úspěšnosti.

V minulosti se konflikty rešily spíše fyzickou silou a síla komunikace se vůbec nebrala v potaz. Rodič se se svými ratolestmi příliš nevybavoval a téměř veškeré problémy se rešily různými ultimáty či tělesnými tresty. Je prokázáno, že tenhle typ „komunikace“ není tak efektní, jak si ještě naši prarodiče mysleli. V současnosti je za nejvyspělejší formu komunikace považován rozhovor. Pokud se nám něco nelíbí, je důležité to říci. A ještě důležitější je to říci tak, abychom dosáhli nějakého výsledku. Jakkoliv se může pouhý rozhovor zdát banální, opak je pravdou. Vést opravdu efektní rozhovor, který někam vede, není žádná hračka. Pojďme se spolu podívat na pár základních bodů, jak takový úspěšný rozhovor vést.

Mějme čistou hlavu

Úplně nejčastější dobou pro rozhovor je ta, kdy reagujeme pod afektem. To známe naprosto všichni. Jsme rozlobení na partnera, kamaráda, potomky či rodiče a místo toho, abychom chvíli počkali, než vychladneme, tak ze sebe vychrlíme naprosto všechno a ještě mnohem víc. Zvláště i to, co bychom normálně říci nechtěli. Pravidlem číslo jedna, je tedy rozhovor začít s čistou hlavou, abychom mohli používat racionální argumenty a nejednali jen na základě emocí.

Důvod rozhovoru

Podstatné je si sám pro sebe předem určit, co je cílem rozhovoru. Proč vlastně rozhovor chceme vést? Buďme co nejspecifičtější. Nemysleme si, že nás protějšek dokáže číst myšlenky. Co nám může na první pohled připadat jako naprosto špatné a chybné, druhý si toho nemusí ani všimnout. Je tedy důležité mluvit o konkrétní věci a na rovinu.

Přečtěte si také: Rozhovor nesestává jen z verbální části – Když gesta prozradí více než slova

Správný čas

Vybrat správnou dobu na rozhovor je také klíčové. Když se vám patnáctiletý syn vrátí od kamaráda opilý, nemá žádný význam s ním rešit, co provedl. Když chcete s partnerem probrat téměř nefunkční milostný život, pravděpodobně to nebude vhodné dělat hned po tom, co se po celém dni vrátil z práce. Zkrátka načasování, načasování a načasování!

Chápejme

Zkusme se do druhéhu vcítit nebo ho alespoň trochu pochopit. Když se na situaci, kterou chceme řešit, podíváme jeho očima, můžeme přijít na spoustu důležitých informací, které by mohly být přinosné pro následující rozhovor. Zkusme se vcítit, ale nic si nedomýšlejme! Mohli bychom se dostat do slepé uličky.

Správným způsobem

Způsob jakým naše slova pronášíme, také hraje svou roli. Je samozřejmé, že náš hlas nemůže být neutrální, pokud hovoříme o něčem, co se nás hlouběji dotýká. Pokusme se hlavně nekřičet a používat mírný tón. V důležitých otázkách se vyhněme sarkasmu a ironii. Mysleme na to, že všichni jsme lidé a že všichni občas chybujeme.

Jakým způsobem vedete rozhovor vy? Necháváte se emocemi unášet často, nebo vše řešíte v klidu?