Jak vás přílišná přívětivost brzdí v osobním rozvoji?

Jsou situace, kdy je na místě druhým pomáhat, vyhovět jim a celkově být k prospěchu. I s pomocí a přívětivosti to však můžete přehnat. Pokud neznáte vlastní hranice a hodnoty, mohou vaší dobroty druzí zneužít a původně dobré úmysly se obrátí proti vám. To ve vašem osobním rozvoji či kariéře určitě není žádoucí. Dnes se dozvíte, jak s přehnanou přívětivostí zatočit a naučit se jednat ve svůj prospěch. Jen tehdy, kdy sami sebe dáváte na první místo, můžete být druhým co největším přínosem.

 

Big Five model

Přívětivost, charakterizovaná vlídností k druhým a ochotou jim pomáhat, je jedním z pěti osobnostních rozměrů, které zkoumá psychologický model Big Five (jinak známý také jako Five Factor nebo OCEAN). Do modelu kromě přívětivosti patří otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost, extraverze a neuroticismus. Analýza těchto pěti faktorů pak podává popis lidské osobnosti a temperamentu. Hodnota každého rozměru se pohybuje na škále, nelze tedy říct, že jste výhradně přívětiví nebo nepřívětiví. Model nefunguje na binárním principu. Nicméně, i pohybem k hraničním hodnotám škály však může docházet k extrémům v lidském jednání.

 

Problém vysoké přívětivosti

Zjednodušeně řečeno, pokud jste příliš přívětiví, říkáte si o to, aby vás druzí měli tendenci využívat. V okolí každého z nás se najde někdo takový. Vaše přívětivost se v praxi může projevovat různě, ústupky či přehnaným soucitem a odpouštěním. To se týká jak vašeho osobního, tak profesního života. V pracovním prostředí je zajímavé, že se s využíváním druhými setkáme napříč hierarchickým uspořádáním organizace. Může to být pravidelně přetěžovaný zaměstnanec, který se proti nadměrné pracovní náloži nikdy neohradí, nebo dobromyslný šéf, který z přešlapů svých podřízených nikdy nevyvodí důsledky. Nebude trvat dlouho a přívětivost se vašemu okolí stane pozvánkou k překračování osobních hranic.

 

Statisticky v přívětivosti vedou ženy (neznamená to však, že se tím hodným kolegou nemůže stát chlap jako hora, do kterého byste to v životě neřekli). Z přívětivosti a pracovitosti svých zaměstnanců (často žen ve středním věku) pak mohou firmy a korporace těžit nejvíce. Přehnaně přívětivý člověk udělá vše, nepřijme zásluhy za své činy a na nic si nebude stěžovat.

 

Ženská přívětivost vychází z hluboce zakořeněné přirozenosti chránit malé děti. Opakem, tedy nepřívětivostí, totiž člověk vstupuje do konfliktu, a ten je protikladem klidu a stability, který matky pro své děti potřebují. Proto ta tendence neprotestovat, ale raději kooperovat. Vyhnou se tak konfliktu a zajistí relativní mír ve svém okolí.

 

Tato strategie sice může přinést krátkodobou stabilitu, z dlouhodobého hlediska je však cestou do větších a větších nesnází. Rychlé řešení problémů v podstatě vyžaduje intenzivní konflikt – vyjednávání a oponentní jednání. Slabší jedinci (nejen fyzicky, ale i emocionálně), pro něž je charakteristická nechuť k takovýmto řešením, si často nechávají přerůst problémy přes hlavu a stávají se nepružnými v případě potřeby rychlé akce.

 

Jak z problému ven?

K tomu, abyste předešli využívání v práci, potřebujete najít odvahu jít do konfliktu a naučit se vyjednávat ve svůj prospěch. Přívětivý člověk má problém říct, co chce, jelikož často sám neví, co to je. Tolik se zabývá tím, co chtějí druzí a jak jim to splnit, a na sebe zapomíná. K ozdravení vztahu k sobě samotným jděte následujícími kroky:

 

Zjistěte, co chcete – pokud se za sebe máte postavit, potřebujete cíl a strategii, jak jej dosáhnout. Musíte vědět, co chcete, jinak nebude vědět, že to nedostáváte.

Zjistěte, co nechcete – představte si hypotetickou situaci, do které byste se dostali, kdybyste druhým ve všem jen dlouhodobě vyhovovali. Jak zatrpklými byste se stali?

Říkejte pravdu – i když ve vaší hlavě zní tvrdě, nejspíš na ní něco bude. Lepšího přítele, než pravdu ale nemáte. Mějte proto vždy po ruce argumenty, proč něco chcete.

Ze začátku se vám vyjednávání a konflikt mohou překrývat. Bude se vám zdát jednodušší se konfliktu vyhýbat, ale za obrovskou cenu do budoucna. Nechte tu nepěknou pravdu, kterou druhým občas chcete sdělit, vyjít na světlo. Přestaňte ji potlačovat a věřte, že vám prospěje, když otevřeně přiznáte, že nedostáváte to, co potřebujete. Sami sobě dlužíte tolik, jako druhým.

Publikováno v: Psychologie

Zanechat komentář